Tak úchyláci "venku" mě nějak neděsí ani neděsili v dětství, od pána co vyskočil z křoví nahatej po onanistu co své dílo dokonal v prázdném vlaku (od té doby nechodím do vlaku dřív než je nutné). Horší jsou úchyláci "doma".Také jsem jednoho potkala, bohužel jsem byla opravdu malá, školkové dítě bere všechno jako normální a agresor ho v tom utvrzuje. Nicméně "stopu" to ve mě zanechalo, ale jsem hrdá na sebe, že jsem to v pubertě utnula a ačkoli mi to zbytek rodiny asi jen tak nezapomene, že jsem dokázala aby mě nechal být.