To ale podle mně není smíření se se situací, jen rezignace na situaci. Já u sebe vím, že dovedu odpustit ledas co, ale bohužel nezapomínám... Nejsem ten typ, který by si řekl po čase OK, stalo se a jedem dál. Jsou ty typy co to umí, ví že život je krátký na to se tím prostě trápit. Ví, že jim sice chlap zahýbá, protože to jinak neumí, ale jí jako ženu má prostě rád a ví, že jí neopustí. V tomto jsem prostě obdivovala Olgu Havlovou. Ona byla smířená a neřešila, protože věděla... Jak toho dosáhnout?! Možná bychom byli pak všichni šťastnejší. jde o to, jestli by to ustál stejně tak i ten náš chlap doma...