Přidat odpověď
Snad od doby kdy naše malá získala jistotu v chůzi a začala skákat atˇ už na zemi,posteli nebo gauči ji vysvětliji,že to nemá dělat,že si tim může ublížit.Vysvětlováním jsem ji odnaučila skákat po postelích,nahrálo mi ale spíše to,že jsme kupovali pro celou rodinu postele nové. Na gauči skákal avesele dál,většinou když jsem nekoukala a já stále dokola vysvětlovala a vysvětlovala. Většinu věcí dcerka chápe...nechá si různé situace vysvětlit,ale to skákání.Včera jsem s ní skončila na chirurgii s rozbitou hlavou. Skákal i přes mé napomínání a upadla čelem přímo na okraj konferenčního stolku. Podotýkám,že stolek není nijak nebezpečný,nemá ostré hrany,ale jak byla rozskákaná letěla na něj z výšky a celkem hloupě na něj dopadla.Viděla jsem ji až při konci pádu,dělala jsem vedle v místnosti večeři a malá toho využila. Když jsem seděla na chodbě v nemocnici a čekala až dcerku ošetří říkala jsem si, zda zrovna u takto nebezpečné věci není opravdu lepší plácnout po zadku než jen dokola vysvětlovat. Dnes opět vesele hopsala dál...nepoučila se. Jak ji tedy přimět,aby to nedělala. Jsou u Vás věci,kdy raději než dlouhé vysvětlování požijete výchovné plácnutí? Co používáte v situacích,které jsou pro dítko opravdu nebezpečné?
Předchozí