plácnutí,
taky jsem zastáncem "raději vysvětlovat", ale
vysvětlíš jí , že by se mohla zabít nebo si ublížit? nevysvětlíš, páč dokud na vlastní kůži nezjistí co pojmy "zabít nebo se zmrzačit" nepozná, nepochopí,.
ale když bude skákat po gauči a bude jí z toho (tím že jí napklácáš) bolet zadek, už topochopísnáz.
pamatuju živě jak mi asi dvouletá dcera vbehla do silnice, sice to bylo parkoviště před domem, ale na jasný příkaz, nikam nechoď, stůj, počkej na mě, neposlechla, přííííšerně jsem se lekla a opravdu jí naplácala, siceplakala což je pochopitelné, alepotom jsem jí vysvěztlila, pročš. a omna si spojila, že pokud neposlechne, bude to mít takové a takové následky.
takže si myslím, že hysteriské tvrzení"nikdy svééé dítě neuhodím" taky nemusí bejt úúúúplně vhodné, když to nezabírá.
možná kldybys jí po třetím upozornění plácla, postele by vydržely, páč už by to neudělala.