Veroniko, tohle asi těžko odhadnout. Ono každé dítě je jiné, vidím to na svých, starší (taky je mu dva a půl) nebezpečné věci nedělá, bojí se a hlavně si tyhle věci vysvětlit, zase si nenechá vysvětlit jiný věci ... mladšímu je rok a čtvrt a to je jinej týpek, kamikadze prostě, na něj funguje jenom pořád hlídat - plácání se vnitřně bráním, ale zrovna u něj si dovedu představit, že k tomu situace prostě dospěje - s přidaným vysvětlením, pochopitelně.

Já nevím, asi jsem v rezignačním stádiu z dvou batolat, ale upřímně si myslím, že zrovna v tomhle případě jedno plácnutí zkázu neudělá a třeba zafunguje. Je to pro ni nebezpečná činnost, vyčerpala jsi opravdu hodně možností, myslíš to s ní dobře, přidáš vysvětlení a pokud plácneš, tak stejně jen symbolicky ... fakt si myslím, že z jednoho plácnutí se nestřílí - teda, pokud víš, že to citově zvládne.

Můj starší by to asi nezvládl, mladší je chodící šumák :)