Jsem muž a otec tří dospělých dcer, jednoho syna v náhradní rodinné péči a děda tří vnoučat. Fascinuje mě, že o legislativě potratů rozhodují muži - ale i o alternativách k potratu. Proto máme zákony velmi špatné. Pokud se žena rozhodne dítě porodit a dát do NRP, zákony jí to tak znesnadní, že to je skoro lepší potrat. Jsou země, kde je možná řízená adopce, kdy již během těhotenství se najde náhradní rodina a není právní problém jí dítě předat ihned po porodu, nebo je možnost na dobu těhotenství se ubytovat v jiném místě, aby sousedi nevěděli (na státní náklady - aby se nemuselo na potrat z ekonomických důvodů) a další možnosti podpory donošení dítěte - to vše u nás není možné a je to škoda. Další špatné zákony znesnadňují náhradním rodičům dítě získat a dětské domovy jsou u nás plné dětí tak jako málokde a těm je zas nesnadné přijít do náhradní rodiny. I když spousta takových dětí je právně volných, takzvaně je nikdo nechce - to je ale vina zákonů a úřadů, když bude zájem, popíšu vlastní zkušenosti se synem, který byl od porodu právně volný, matka o něj nestála a byl do roku a půl v ústavech. Když jsme přišli na úřad, že jsme schopni a ochotni si vzít dítě do nrp, zkoumali nás úředně od dubna do prosince a když dozkoumali a schválili nás jako náhradní rodiče, a my se směli jít podívat do děcáku, bylo tam šest dětí tzv. nikdo je nechce, přestože nám celou dobu zkoumatelé tvrdili, že děti nejsou. Ale do rubriky potratů o tom píšu proto, že jsem psal poslanci Karasovi, který prosazoval zákaz potratů, aby nepoužíval lživý argument, že by to přineslo větší počet odložených dětí, kterých je nedostatek pro nrp. Není podpora variant k potratu, ale zakázat by je chtěl, místo aby prosazoval legální a účinné varianty. Variant k potratu je potřeba celá řada:
- od dětství pro holky i pro kluky otevřená výchova k partnerství a rodičovství, včetně pohlavní role a lásky a zodpovědnosti k životu svému i ostatních
- dostupná a netabuizovaná antikoncepce od jakéhokoli věku
- prevence promiskuity tím, že naučíme své děti tomu, aby si našly partnera(ku), kterého budou milovat a to se vším všudy, včetně sexu, který jim přejeme a nezakazujeme a nestrašíme - bez ohledu na věk, s tím, že jim věříme, že si dítě udělají až když ho opravdu budou chtít
- pokud přece jen k nečekanému těhotenství dojde, mít možnost vhodných metod pro donošení a předání do nrp
- pokud přes všechno tohle se žena rozhodne pro potrat,je to jen její právo, protože jen ONA život dává a jen ona ví, jestli ho chce nebo nechce dát

Doufám, že jsem píchnul do vosího hnízda
Co na to vy zákonodárci?