řekla bych, že je to přežitek, pevná pata, podrážka, kotník atd...pro člověka bylo vždycky přirozené chodit bosky a i jako "neandrtálci" nechodili jen po trávě, že, tu a tam prostě byla zem tvrdá...když se trošku porozhlédnete po internetu, zjistíte, že v širém světe se takové botičky dávno dětem nedávají...kotník by nemělo nic zpevňovat, ani patu, podrážka by měla co nejvíce ohebná - noha se vyvíjí sama vahou těla dítěte a utváří tam správný postoj a klenbu...je to jako byste dítě, co začíná chodit podpírali do nějakého postroje, aby mělo správné držení těla...je to divné...mám nedonošeného chlapečka, takže jsme vojtili, rehabka říkala, že žádné pevné, kotníkové boty, ideální jsou kožené capáčky, později s pevnější podrážkou - kvůli chození venku - dobrý jsou Pedipedky nebo Robeez...neuroložka nám řekla, kotníkové boty...neposlechla jsem ji, věřím rehabce, která se vzdělává a jezdí na aktuální školení a taky věřím sobě...na kontrole neuroložka pochválila chůzi, postoj a držení kotníků..samo, že jsem jí nic neřekla...a taky, zkusila jsem malému dát jednou kotníčkové boty, chodil v nich jako čáp...proto děti v těhle botech zvedaj nohy vysoko, protože nemají volnost pohybu v kotníku, zkuste si to naschvál někdy...v capáčkách lítá jako by nic neměl, nic jej nesvazuje...tak jsem se nějak rozepsala...a je to tak, názor na to si musíš udělat sama, je to tak 50 na 50...myslím, co se názorů laických i odborných týče...