Mamčo,
však jo, dřív jsem nad hodně věcma ohrnovala noc a dneska je s vděkem přijmu
Já jsem to ustála myslím si hodně dobře, v těch 15ti jsem nebyla schopná spát pod stanem (zvyklá hotely), mejt se levnějšim sprcháčem nebo mejdlem, nejedla jsem jiný maso než kuřecí... takových věcí bylo.
Asi půl roku jsem to nějak schroustávala a potom jsem to celý vzala uplně jinak, v podstatě změna myšlení ze dne na den, řekla jsem si, že nemusim a nechci bejt omezená penězma, naopak, že zkusim tu potřebu peněz omezit na minimum. Že oni budou můj sluha a já jejich pán, ne naopak.
Zkrátka kdyby se ten "krach" rodiny nestal, tak možná nikdy nepřijdu na to, jak úžasný je jet s lidma na vandr, spát pod širákem, mejt se jednou za dva tři dny a každej večer opejkat špekáčky a konzervy na ohni
Cejtim jistou finanční svobodu, i teď, když mám peněz málo, možná míň než tenkrát.

Ségra dopadla jinak. V 15ti se odstěhovala k příteli, kterej si jí vydržuje. Neznačkovej hadr by si nekoupila, nestuduje, nepracuje a když na něco nemá, tak si to ukradne nebo nechá ukrást.