Apolenko, kočičku - no kocoura jsme získali lehce podobně

(to jsem ještě netušila, že MATÝSEK, jak jsme ho v těch horách mezi stromy našli, bude přezván na ALERGÉNA -mého. Od doby, co jsme si ho naimplantovali do života baštím Zyrtec jak lentilky, ale můžu i pohladit ) poškrábat nesmí, pak nespím).

Jsem přijela od adopce, co spal s náma v posteli s očima asijského národa - a rudýma jak upír, drbala jsem se po celém těle, tekla mi z nosu voda (nebo co....) - no voda, rýmu jsem neměla, opupínkovaná jak s neštovicema, takže jsem byla něco jako drbající se derviš s rudejma očima a s vodou u nosu a rty, že by kdyby mi do nich foukli 5 x botox, tak hezký a velký nebudou.


Kocour? Krásnej modrookej mourek. Časem (máme psa - německýho ovčouna) mourkovi se změnilo modroočí na kočičíočí, takový žlutavo. A přišel podzim a mourek začal značkovat, pelichat, přicházet s nemocemi (místní veterina nadšená), olysalej, hubenej, vyhladovělej.


Kastrace byla poměrně drsná (poškrábal nás, manžel má jizvy, já