mé zkušenosti jsou takové, že skupina A se otevřeně příliš nepřiznává, že patří do skupiny A a tváří se jako skupina B. Jako skupina A se tváří hlavně svobodomyslní a Evropou opojení studenti, avšak po návratu do země či po svatbě (kdy získají autoritu muže - pána domu) se stávájí vcelku rádi skupinou B. Pokud ne z přesvědčení, tak nakonec i z donucení okolnostmi.
Skupinu B si představuji přibližně tak, jako každý nesvobodný systém, tudíž i jako komunismus. Také lidé říkali doma něco jiného a navenek chodili schůzovat. Nebo tomu věřili i doma. Ale stále je to tatáž skupina.
Skupina A by byla za komoušů v koncentráku nebo v kotelně..