Las,
o žádný rituál absolutně nestojím. Tolik mě to oddělalo, že se chci vyrovnávat se vším jenom sama.
Ostatní bych mobilizovat nechtěla, ať se s tím každý zkusí vyrovnat sám. Věřím, že mý rodiee se spřáhli a mluví o tom, ale na další úrovně to přenášet nedokážeme.
Nemusela jsem se smířit s tím, že by na ně někdo nevzpomínal. Vím, že na ně vzpomínáme všichni, ale všichni po svém. Já se o tom prostě s nikým dělit nechci. Už i tady to je pro mě dost těžký, přesně jak to píšeš.
Můj způsob truchlení spočívá v samotě a ve vzpomínkách. Možná s klukama prohodím v duchu pár slov na hřbitově, ale i tam musím být sama.