Nejsem chudá ani bohatá. Snažím se být opatrná a zodpovědná. Nikomu nic nezávidím, ale štvou mě lidi, kteří vydělávají na blbosti druhých a kteří se chytli někdy v devadesátých letech na nějaké lumpárně, těch není málo. Štvou mě některé bílé límečky, které se tváří jako elita, přitom jsou to zlodějíčci, kteří neodvádí daně tak jak mají, jezdí si v drahých autech, staví vily a zaměstnávají lidi za minimální platy.

Pak taky nemám moc pochopení pro lidi, kteří si svou chudobu způsobují vlastní nezopovědností, mají plno dětí, které nedokážou pořádně uživit a jakoby nemysleli na to, že vyrábí další problémy vlastním dětem, které se v této společnosti bez podpory rodičů budou jen těžko chytat.