Moje sestra se ve svých 29-ti letech po 3 nevydařených vztazích rozhodla, že zatímco bez chlapů žít může, bez dětí nikoliv. Rozhodla se, že si pořídí dítě. Má slušné zaměstnání, ale nemá vlastní byt. Našla si kamaráda, který je ochotný ji oplodnit. Nevím, jaké motivace k tomu vedou toho kamaráda, ale u sestry se obávám, jestli se nezbláznila. Snažím se jí vysvětlit, jak je strašně náročné vychovávat dítě bez otce, nemít v něm oporu, o finanční stránce nemluvě. Co si o tom myslíte? Jak jí vysvětlit, ať ještě chvíli počká na toho pravého? Sestra argumentuje tím, že v jejím věku jsou už všichni chlapi ženatí s dětmi... Nevěří, že by někoho potkala a prý i kdyby ano, tak se stejně může stát, že ji opustí.. Přeju jí, aby měla miminko, je to silná ženská, schopná, přesto pochybuju, jestli to zvládne..