Nikdo tu nezmínil právní stránku věci... co když kamarád pak třeba už nebude kamarád a bude se k dítěti nějak hlásit? Nebo něco požadovat (peníze za mlčení, styk s dítětem, dítě do vlastní péče atd)?
A když s dítkem potká onoho kamaráda na ulici, řekne mu "koukej Péťo, tenhle pán je tvůj tatínek"?

Sestře je 29, je to dospělá, svéprávná a myslící ženská. Tak bych se k ní tak chovala. Osobně jsem pro mateřství dříve než později, když se na to dotyčná cítí.

V diskusi se na tom, že samoživitelkou NE shodly ženský, co děti mají Říkáte že takovou zkušenost už nikdy. Tak dobře. A vyměnily byste tedy ty svoje děti za tu zkušenost? Chtěly byste nezažít být samožvitelky - a teda nestát se vůbec matkou?
Takové to "ještě přijde ten pravý" jí je platný jak mrtvýmu zimník. Vybírá mezi vrabcem v hrsti a holubem na střeše.

Jak to má s prací ani jedna nevíte. Tak bych nedělala závěry.

Taky mám bezva kamaráda v tom věku, co touží po ženě a dětech... na světě je plno svobodnejch ženskejch a plno svobodnejch chlapů. Ale spárovat se všechny prostě nepodaří