nikdy,před skoro patnácti lety jsem tohle měla na talíři,bylo mi 17,byla jsem mladá,blbá,zamilovaná,ale ani jsem o tom nezauvažovala.dnes děkuji bohu,protože jsem na vozíku,děti pravděpodobně žádné už nebudou a i když to občas bylo na palici,když jsem se před deseti lety dostala na vozík,dcera byla to jediné,co mě drželo při životě a donutila mě jen myšlenka na ni,se zvednout z toho nejspodnějšího dna.