Calpurnio, pochybnosti či tzv. krize víry k víře v Boha patří - za krizi víry bych nepovažovala pochybnosti, ale lhostejnost, nezájem.
Pokud sama cítíš v sobě prázdno a chceš Boha skutečně poznat, tak není nic jednoduššího než se svým umem a způsobem se modlit k Bohu, aby Ti poslal do cesty někoho nebo nabídl nějaký způsob(jsou korespondenční kurzy o Bohu...), jak jej můžeš poznat. Za poznání nic neplatíš, nikam nemusíš vstupovat, upisovat se... hold jen buď někam docházíš, nebo někdo za Tebou a nebo si s někým dopisuješ... a v momentě, kdy víc nechceš, tak Tě nikdo k ničemu nenutí...
Ano- Bůh je láska! A milostí jeho jsme spaseni! To je pravda, ale zase to opravdu nestačí ke vztahu s Bohem. To je asi jako kdybych řekla, že k dobrému manželství stačí vědět, kde se můj manžel narodil a že mě má rád. Víra není jenom o tom, co si člověk myslí, ale taky co dělá...