Ahoj holky,
ty které mě odrazovaly od společných vánoc dávám za pravdu!Byla jsem zbytečná hrdinky,štědrý den jsme zvládli celkem v poho, návštěva u rodičů normální nebyla,nedovolili ani malé rozbalit dárky,kdybych to věděla, ani jsme tam nemuseli jezdit, při odchodu tchýně řekla MM, kdy zítra přijedou,ano čtete dobře přijedou - on s ní...tak to bylo to první,co mi vyrazilo dech,pak hádka doma s MM, kvůli tomu,kdy pojedu k našim, původně jsem chtěla 25.,ale nakonec jsme odjely 24.po večeři, protože bych ten večer asi nezvládla...začal vyčítat,že chce vědět, kde bude mít auto, já se pak do něj pustila, co volá mojí mámě a obhajuje se...pak večeře, kdy malá pronesla, jak je to hezký, že jsme celá rodina a to už jsem řvala jak želva...bylo to hrozný. Pokračováním číslo 2 bylo, že tchýně volala mojí mámě a vykládala jí, jak jsme tam byli, moje mamka to už nevydržela a pustila se do ní, že nechápe, proč jsem to vlastně dělala, na čež ona prohlásila, že se MM do mé "kamarádky" zamiloval, až když jsem ho vyhodila a že už s ní mluvila...
Holky, byly to ty nejhorší vánoce, jaké jsem kdy zažila, když jsem seděla v autě a byla na cestě k rodičům, přála jsem si, aby mě smetl nějaký kamion a abych měla konečně klid.
Nevím, jestli mě pochopíte, ale asi pořád jsem doufala, že se stane zázrak a MM udělá něco, co jsem nečekala, že pod stromkem třeba budou 2 letenky do paříže...Už vím, že zázraky se dějí jen v pohádkách...
Přeji vám všem jen dobré v Novém roce a hlavně hodně zdraví...