Ananto,
píšeš: "...mám díky tomu vztah ve kterém nemusím vymýšlet, jak si vydobít to co potřebuju a nemusím dělat uklizečku, pradlenu a kuchařku, místo toho můžu dělat to co mě skutečně baví."
Vidíš, a já třeba vůbec nestojím o to si něco vydobývat (s tvrdým), natož vymýšlet jak. Stojím o vztah, kde se nebojuje, ale spolupracuje. Nějaký moje práva v jeho rámci jsou podružný, protože - mylně - předpokládám, že budu-li já k partnerovi čestná, upřímná, láskyplná atd., bude mi oplácet stejně.
Nefunguje mi to. Víš proč? Protože v rámci genderové nerovnoprávnosti většina žen s muži manipuluje a oni jsou chudáci tak zblblí, že už ani nejsou schopný vidět nebo nedej Bože chtít, aby to bylo jinak.
Kromě toho, uklízečku, pradlenu a kuchařku bys v minulosti dělat nemusela, pokud by ses narodila jako příslušnice střední a vyšší třídy nebo se ti do této vrstvy podařilo přivdat (občas se to stávalo). Že se mají chudí blbě je pravda, ale to nemá s rovnoprávností pohlaví vůbec nic společnýho. Kdyby se tvůj chlap narodil jako potomek J. D. Rockefellera, taky by si nemusel brát hypotéku na barák a vynášet koš s odpadkama.