Karolko, víš, já se snažím. Jsou chvíle kdy cítím, že nám tohle může hodně dát, ale i vzít. Mám to takhle ve vlnách.
On nás opustit nechce, syna má rád a mě snad taky. Dávám tomu čas. Pokusím se náš vztah vzkřísit a občerstvit. Jestli se to povede není jen na mě... Ale není ještě vše ztraceno, takže neházím flintu do obilí. Ač se na to snažím nahlížet s nadhledem, bolí mě to stále.
Kdyby to byla jednorázová záležitost, tak bych se tím tak netrápila, ale vím, že si s ní píše - udržuje kontakt a to je jen krůček od toho aby se sešli. Bude-li se s ní scházet dál, tak ho přestanu chtít.
On je asi mnohem víc sexuálně aktivnější než já, to jsem si dřív neuvědomila. Frigidní nejsem, ale že bych to chtěla dělat několikrát denně - tak to asi ne. Tady vidíš, jak se mi to v hlavě všechno mele...
Ještě ale věřím.