kupovali jsme ho prababičce také a žádný problém nebyl, naopak prababička přes počáteční odpor je nyní nadšená, neboť ač na jednoho ucho úplně hluchá a na druhém uchu naslouchadlo, tak pokud přijme hovor s hlasitým odposlechem tak ho i slyší. Dosud probíhalo telefonování tak, že ona nám zavolala a řekla co chce a my reagovali SMS, kterou zvládla přečíst, ale už ji nebyla schopna napsat. Velmi oceňuje ikonky holky a kluka na klávesnici, neboť i rychlá volba byly pro ni příliš složitá a ve svých 82 si už nebyla schopna zapamatovat, pod kterým číslem koho má. A co kvitujeme celá rodina, je tlačítko SOS. Teď už jen naučit babičku, že je opravdu důležité, aby telefon měla u sebe a ne v kredenci i když jde třeba jen do schránky pro noviny. Zvláště nyní po namrzlých schodech.