Lízo,
zas tak jednoduché to není, k Bohu lze dojít i racionální úvahou; v dějinách filosofie se podobné důkazy děly (další věc je, že my je nemusíme dnes považovat za relevantní). Taky znám několik lidí, kteří neuvěřili rychle, ale plíží se k víře stejně zvolna, jako kdysi já, a jsou ve stadiu, kdy se rozumem domnívají, že je to s vysokou pravděpodobností pravda, ale chybí jim odvaha se rozhodnout a ta drobná procenta "risknout" - především proto, že z rozhodnutí pro víru vyplývají docela silné závazky.
Jinak ovšem souhlasím s tím, že běžně je víra přijímána spíše emocionálně či intuitivně. Líbí se mi to - naše spása tedy naštěstí nezáleží na schopnosti bezchybně a bezrozporně dedukovat, při správných výchozích předpokladech