mam deti 2,5 a bez mesíce 2 ted už i nejmaldšé skolák - s miminkem do roka težká pohoda, starší holky si hráli, na delší cestování jsem měla dvojkočár a pro starší prkýnko(ale spíš tapala) nebo naopak holky šli do spotáku a malýho jsm mela v šátku, podobne když jsme šli pěšky, malý v šátku hoky na ruce( oohyb po velkoměstě + příměstský vlak).

Náročnější to bylo od školní docházky nejstarší, do té doby se tempo přizpůsobovalo nejpomalejšímu/nemocnému - ted se mantrou stal začátek školního dne. Pro mě naštěstí nejmladší je ranní ptáče vždy vstával kolem 6, ale stejně už to neni tak volné jako školkáčci/domáčci.
Nejnáročnější organizačně pro mě bylo holky obě školní - malý ve školce ,protože holky už měly kroužky, na který jsme je doprovázeli a vyzvedávání malýho bylo omezeno obědní pauzou ve školce.
ted už jsou ve škole všichni, ale nejstarší už je schopná dojíždět po Praze sama i za mnou do práce, takže náročná je koordinace domácích ukolů po 8h pracovní době (už nám to občas s manželem nemyslí).
co mi přijde ted náročnější je finanční stránka - přece jen když jedou všichni +- měsíc na školu v přírodě a tak ,musím víc počítat, to se dřív nějak líp rozložilo.
a pak to že zlatíčka stále a porád mluví - mezi sebou ,na nás, s hračkma, s aktovkou, s počítačem,s kočkama ..... takže hladina hluku ,když jsou doma jen dve klesne min o 50% což je pro me záhada, ale prostá násobilka v tomto případě nepla
=