Ráchel - nepsala jsem, že to není možné, ale že se to stává málokdy. Nicméně náš (hodně mladý) pan farář má pro takovéto náhlé a extrémní uvěření svůj termín(nejde o náhlé, ale o to extrémní). Na poslední mši je v jakémsi sledu událostí nazval Božími Superstar.
Osobně považuji jakékoli takovéto okamžité vzplanutí a ponoření se zcela bezvýhradě do slova Božího za stejný extrémismus, jako je třeba u Islámu.
Ano, věřím, že člověk uvěří, ale nevěřím, že se ze dne na den zcela obrátí a pakliže ano, hodně zpozorím. Myslím, že i víra a její hloubka má svůj čas a neznám mnoho(osobně žádného) ortodoxního katolíka, který by prohlédl naráz. Nejsem žádný radikál, což je patrné z mých předchozích příspěvků, a nemám ráda radikální postoje, protože jsou většinou nebezpečné.(hromadné sebevraždy, jednání ve jménu Koránu i Svědky Jehovovi zavánějí a pod.)
Přesto všechno se náš pan farář smířil s mým přístupem, neřeší ateistický postoj mého manžela(byť jednu dobu narážel na to, že bychom se měli sezdat před Pánem),pokřtil mi dceru, neřeší mne.
Není špatný a dobrý věřící, je věřící a fanatik na obou stranách mohou být dobří a špatní, ale u každé z těch skupin to znamená něco jiného.
Možná, že ta slečna opravdu prohlédla naráz - budiž, já bych ale byla obezřetná(být tím druhem).
Nechci se zde přít o to, jak silná má být víra, aby člověk byl považován za dobrého křesťana, protože na to neexistuje měřítko. Tohle je tenký led.