Zuby se nám nekývou, ale ruku jsem dneska zkoušela a na ucho si teda dosáhne...

Dozrávání - já bych to viděla asi takhle, samozřejmě za půl roku může být dítě úplně jinde, ale třeba proti spolužákům kluk bude mít ten roční skluz, protože oni už jsou zralí te´d.
Já to vidím ve školce,na besídce nikdy nedostane básničku, nebo sám zpívání, nezvládá to, prostě tu roli nakonec musel dělat jeho kamarád, protože se stydí před lidmi projevovat a potřebuje k sobě nějakého tahouna, a´t už bráchu, nebo kamaráda, kolektiv... A doma bez problémů mi bude vše recitovat atd...
Na logopedii až po roce začal s logopedkou více komunikovat, že jí řekne, jak se měl, co dělal sám od sebe...

Tohle jsem jako rodič moc nevnímala, doma naprosto živé ukecané dítě, ve společnosti, školce , na kroužkách - ten co je v pozadí a veze se s masou.
Takže určitě nejde jen o to, jestli se dítě umí obléknout. A je fajn, že mi to třeba řeklo nezávisle víc lidí, že by mi doporučili doklad - děckař, logopedie, ve školce a každý ho zná z jiného úhlu...

Ze školy jsem dostala seznam optimální připravenosti a část z některých bodů prostě nesplňujeme