Milá Evo i všiichni další účastníci diskuze o dětech s LMD!
Jsem moc ráda, že jsem objevila tyto stránky (adresu www. rodina jsem našla teprve nedávno v MF Dnes) právě v době, kdy se tato diskuze rozproudila. Je opravdu neocenitelné číst všechny zkušenosti a rady týkající se dětí, které se "tak trochu vymykají" běžným škatulkám, jak školním, tak i jiným.
Protože je mému synovi teprve pět let, jeho projevy LMD se zatím projevují jako nesoustředěnost, nadměrná aktivita a horší "mluvený projev". Když má po sobě něco uklidit, tak chvíli smlouvá, chvíli se tváří, jako by se ho to netýkalo ale většinou rezignovaně prohlásí: "tak jo!"
Vztekat se umí taky pěkně, ale to se vztekaly jeho ségry taky, zvláště ta nejstarší. Je pravda, že mi někdy "ujede" ruka (dojdou mi argumenty) a náš mladý jednu-dvě schytá. V tomhle není náš pan neurolog proti - říká tomu "předepsat vrbomycin". Ale řezat ho hlava nehlava - to opravdu řešení není.
Přiznám se, že ještě zhruba před rokem a půl jsem na synka koukala opravdu jako na trochu "odlišného" jedince, který se nenaučí pořádně mluvit, nevydrží si hrát, nevydrží chvilku v klidu, jeho hlavní pracovní náplní jsou lotroviny a místy připomíná kamikadze, - třeba při přecházení silnice. Taky se přiznám, že mi chvíli trvalo, než jsem našla k jeho "problému" cestu.
Hodně mi pomohla jedna paní doktorka na foniatrii. Dostali jsme tam doporučení - ať nás pak odvelí na logopedii. Paní doktorka se podívala na zprávu od pana neurologa, kde se to hemžilo termíny typu apraxie mluvidel, dyspraxie a já nevím co ještě, pak se podívala na mě a pravila: co si myslíte, že vašemu dítěti je. Jakmile jsem začala papouškovat to, co bylo na papíře od pana neurologa, zarazila mě se slovy: já nechci slyšet to, co jste se dočetla, ale váš názor. No tak jsem popsala jak se mi synek jeví, co si myslím, že nezvládá, co naopak umí...Paní doktorka prohlásila, že pojem "apraxie mluvidel" se používá tak u člověka po mrtvici, ale dítě že zcela prozaicky šišlá. Říkala toho pak ještě spoustu a já pochopila, že k synovi musím přistupovat úplně jinak...Každá chvála, každé povzbuzení zmůže daleko víc než lamentace nad tím, jak je dítě nemožné. A to se myslím týká nejen rodičů, ale i učitelek.
Co se týče školy, nedělám si moc iluze. Jak jsem psala, bydlíme na menší vesnici (sice hned za Prahou), kde je pouze dvoutřídka a děti jsou spojené. Obě dcery sem chodily, takže vím, co mohu očekávat. Prostřední dcera měla zkraje problémy se psaním (určitá forma dysgrafie), dostala od doktora "papír", že má ten a ten problém, ale stejně pak po škole přepisovala a přepisovala, protože cvičení nenapsala podle představ paní učitelky. Když jsem s paní učitelkou mluvila (tato paní učitelka si zakládala na tom, že učí už čtyřicet let), bylo mi řečeno, že kdyby nebyla "normální", tak by chodila do zvláštní školy. A že s tím dneska doktoři nadělají. Tahle paní učitelka tam už naštěstí není (protože rodiče s problematickými dětmi začaly své ratolesti dávat jinam a škola by zela prázdnotou), ale na její místo přišla paní učitelka ještě starší. Nedovedu si představit, jakou bude mít trpělivost s hyperaktivním a nepozorným dítětem či dětmi - určitě tam můj syn nebude takový sám. Specielní třídu bych brala asi jako krajní řešení - pokud by to v "normální" třídě opravdu nešlo. Hodně záleží na učitelce - to je bez diskuze. S učitelkou, která problém LMD nepochopí anebo nechce pochopit, nemá dítě moc šancí. A takových učitelek, kreté se k problému umí postavit, není zřejmě mnoho. Možná jsem přehnaně skeptická, ale na škole, kam chodí teď mé dcery, učí učitelky, které si pamatuji ještě já, když jsem do té školy chodila. Uvažuji, že by syn začal od první třídy chodit sem, ale ani tady nemám zaručeno, že dostane takovou učitelku, která jeho problém pochopí a nebude ho brát jako nesnesitelné dítě.
O metodě biofeedbacku jsem slyšela i četla, škoda, že je finančně dost náročný. Třeba to ale jednou budeme moci zkusit - od kolika let je tato metoda vhodná? Stránky, které nabízí pan Tyl by byly myslím velice dobré a užitečné - snad to s nimi vyjde.
Ještě jednou moc děkuji za to, že jsem se mohla této diskuze zúčastnit!