Také se ještě přidám, protože když jsem čekala první mimčo, také mne všichni děsili zprávami, jak mu náš kocour ublíží nebo ho zalehne, dokonce jsem to četla v nějaké "odborné literatuře". V době narození prvního mimča mu bylo 6 let /tedy žádné koťátko/, kolébku i autosedačku vyzkoušel před narozením mimča a poté už do nich nikdy nelehl a respektoval, že do nich nesmí, spal a spí s námi v posteli také - a miminko, resp. všechny miminka s námi posteli spala, takže jsme tam teď občas všichni /teď i s kocourem 5/. Lehával a lehává u mimča /tomu nejmladšímu je teď 7 měsíců/ a hlídá je /když mrňouse nechám chvíli křičet, chodí na mne mňoukat a upozorňovat mne/. Starším synům je teď 3,5 a 2,5 roků a každého z nich za celou dobu 2x sekl, když ho /někdy ve věku kolem 1,5 roku věku/ natlačili do rohu a křičeli na něj. Sám se jim ovšem vždy snažil vyhnout. Podotýkám, že kocour je kastrovaný. A samozřejmě, když jsme si mimčo přinesli, byl patřičně znechucený...