Cyann, já jsem zažívala něco podobného, ale obráceně. Když jsem chodila do práce, měla jsem pracovní dobu od 8.30 do 17.00. Párkrát se mi stalo, že mě někdo litoval, že jsem v práci až do 17.00 a já jsem na to koukala jako cvok. Přišlo mi, že když mám v 17.00 padla, tak mi zbývá ještě fůra volného času na vzdělávání i zájmy. Nestála jsem o to chodit si domů krátce po poledni. Na co? A říkala jsem si, že teď hlavně potřebuji vydělat co nejvíc peněz, protože pak budu pár let chtít být s dětmi doma a pak zase pár let pracovat na částečný úvazek.