Do porodnice jsem s manželem přijela v osm večer, když jsem měla kontrakce asi po 5 minutách. Po vyšetření porodní asistentkou a natočení monitoru jsme odešli na porodní box. Asi po třech hodinách mi ve sprše odešla plodová voda a kontrakce nabraly na intenzitě a interval mezi nimi se značně zkrátil.. Na doporučení porodní asistentky jsem si napustila vanu teplé vody. Bolesti na chvíli ustoupily, ne však na dlouho. Vyslala jsem tedy manžela s žádostí o epidurální analgezii. Porodní asistentka okamžitě přišla, znovu mě zkontrolovala a řekla, že než mi to píchnou a než by to zabralo, tak že stejně porodím. A jak řekla, tak se i stalo. Do hodiny se nám narodila Terezka, 3,82 kg, 51 cm. Rodila jsem na porodní stoličce, bez nástřihu hráze, asi na 5 kontrakcí byla holčička na světě. Tímto bych ještě jednou chtěla ocenit i výkon a vysokou profesionalitu porodní asistentky paní Ježkové, pro kterou to na žíněnce pode mnou jistě nebylo nejpohodlnější, ale plně respektovala mé přání rodit v sedě.
Na šestinedělí jsem byla rovněž velmi spokojená s přístupem personálu. Jak ženské sestry, tak i sestry z novorozeneckého oddělení byly velmi vstřícné a ochotné maminkám s čímkoliv pomoct a poradit. Na novorozenecké oddělení je možné z pokoje i zavolat a sestřička za vám přijde. Také je zde možné odevzdat do péče miminko, když síly docházejí, drobeček třeba prokřičel už čtyři hodiny a není k utišení. Na kojení vám ho zase přinesou.
Co se týká kojení, je na něj kladen velký důraz. V mém okolí nebyla jediná maminka, která by neodcházela domů plně rozkojená. Správnou techniku kojení ochotně ukazovaly sestřičky jak ženské, tak i novorozenecké.
Pokud bych měla svůj pobyt v Nemocnici Milosrdných bratří shrnout, tak jednoznačně převládají pozitivní pocity. A jestliže bych ještě měla někdy rodit, tak rozhodně v této porodnici.