díky moc za vaše příspěvky.ono je to celý složitý,protože kamarádka je takovej ten typ že má všechno pod kontrolou,tvrdohlavá a sebevědomá,takže těžko jí radit.ale ráda bych jí nějak pomohla,jen nějak nevím,kudy do toho,nakonec jsou asi jen dvě možnosti pokud jí to řeknu narovinu,buď si bude myslet že jsem se zbláznila a že mám zbytečný starosti a nevezme to vážně,nebo se naštve a nebude už se mnou chtít mluvit.no jak jí znám tak spíš to první,takže za pokus to stojí.lepší udělat něco než nic.Ale moc díky,že jsem se mohla alespoň vypsatstejně je mi jasný,že si to bude muset uvědomit sama