Mym nejlepsim kamaradem je manzel, samozrejme muj

Jsem docela prekvapena, jakej je problem domluvit si treba jen hodinovy kocarkovani s nekterou znamou ci kamaradkou z okoli, sladit rezimy 2 kojencu je obtiznejsi, nez jsem cekala, a to bylo reci, jak budeme chodit kazdy den, hahaha ... nastesti jsem to brala s rezervou uz tenkrat pred narozenim ditete, nekdy jsem si rikala, jestli by mi nebylo lip, kdybych proste jela samotna kdy a kam chcu, tech sms a mailu, casto je to uplne zbytecne vynalozena energie a hlavne cas. Posledni dobou uz jsem na nejake organizovani kamaradek a znamych rezignovala, vezmu kocar, pripadne i psy od tchyne, a jedu, v parku uz stejne vsechny znam, takze o spolecnost nemam nouzi.

Mam vsak tu vyhodu, ze chodim 2x v tydnu na dopoledne do prace, kde je velky kolektiv, asi 15-20lidi, tam se spolecensky ukojim a doma si pak uzivam klidu a pohody s nasi malou. Moje kamaradka se pred nekolika lety odstehovala do jineho mesta pres pul republiky, kde nikoho neznala, hledala spriznene duse pres internet. Urcite bych to taky zkusila, chce to trpelivost a cas, hodne stesti v hledani, Janca