"Co mi připadne vůbec podivné, tak to, že se u nás díváme skrz prsty jak na ženy, které mají potřebu jít brzo po porodu do práce např. "už" po 2 měsících či letech, tak na ty, které mají potřebu být s dětmi co nejdéle - klidně "až" do třeba 7 nebo 17 let."

Dito, zcela upřímně, ty bys chtěla, aby s Tebou byl někdo doma až do Tvých 17 let? Já tedy V ŽÁDNÉM PŘÍPADĚ. Kdyby mi tohle někdo udělal, budu mít za to na něj neskutečný vztek a budu mu donekonečna opakovat, že mu o nic takového nestojím a ať proboha jde na plný úvazek do práce, že ho pořád doma NECHCI. Tuto otázku už jsem za svůj život položila mnoha lidem a snad všichni mi odpověděli stejně - tohle bychom od svých matek ANI NÁHODOU NECHTĚLI. Tuto odpověď mi dali i lidé, kteří mají se svými maminkami krásný vztah. Pokud mohu mluvit sama za sebe, tak dětí, které mají v 17 letech někoho neustále doma, je mi stejně líto jako dětí, které musejí ve 3 měsících na celý den do jeslí.

Můj názor je takový, že NEEXISTUJE univerzální recept na to, KDY přesně se má matka vrátit do práce a na JAK velký úvazek. Domnívám se ale, že by matka měla vzít v potaz jak SVÉ VLASTNÍ zájmy, tak zájmy CELÉ SVÉ RODINY. Měla by si umět zcela upřímně přiznat, jak je ona sama spokojená a hlavně zda ji děti JEŠTĚ potřebují MÍT doma nebo ji naopak UŽ potřebují NEMÍT doma.

Upozornění: To, co teď napíšu, NENÍ míněno jako urážka NIKOHO z diskutujících!
OSOBNĚ (nikoli z netu!) znám několik matek, které sice měly potřebu "být doma s dětmi co nejdéle" (i třeba až do jejich dospělosti), ale sledovaly tím výhradně svůj vlastní zájem a pohodlí a na potřeby svých dětí se vůbec neohlížely. Naopak jim bylo úplně jedno, že jsou jejich děti nešťastné a nedokázaly to pochopit. Jak už jsem zde mnohokrát psala, tak DOBRÝ RODIČ SE POZNÁ PODLE TOHO, ŽE DOKÁŽE ROZLIŠIT, KDY HO JEHO DĚTI POTŘEBUJÍ MÍT U SEBE A KDY HO NAOPAK POTŘEBUJÍ NEMÍT U SEBE.