Jediná útěcha je, že o otce přijde jen jedno ze tvých dětí. Jestli jsem správně pochopila, jako otčím není nic moc. Tři děti máš už velké, nepotřebují vyzvedávat apod., ale náklady na ně porostou, to je jasné. Zda se na nich bude podílet i tvůj muž, to už tak jasné není.
Taky by jsi kromě čtyř dětí mohla jednou živit i jeho.

Zajímavá je jedna věc, která se neustále opakuje (u mne rovněž).
Život nám dává signály předem. Svítí červená. Bacha, na toho chlapa!
Ještě před sňatkem, či těhotenstvím ty varovné signály svítí. Nebereme je v potaz, přehlížíme je, nepřikládáme jim důležitost.
Pak, když se všechno sesype jako domeček z karet, si na ně vzpomenem. Bohužel už pozdě.