Já to vidím tak, že když se řekne feminismus, spousta lidí si přestaví ženu, která snad ani nechce být ženou a když už jí je, tak je mnohem lepší než muž. Je to o tom, že pod feminismem si představujeme něco jiného než to ve skutečnosti je. A pak slyšíme, že když chce být feministka, tak ať chodí do práce, nepomůžu jí s kočárkem, feministka se přece poradí sama, atd. Já sama tvrdím, že jsem feministka, okolí se na mě dívá divně, ale proto, že nechápou, o co jde. Nechci a nemůžu nahradit muže, jsou práce, které vykonávám výhradně já a práce, které vykonává výhradně manžel. Ne proto, že to určuje společnost, ale proto, že nám to tak vyhovuje. Já neumím opravit auto, ale můj manžel ano. Mám kamarádku, kde naopak ona auto opraví a on vaří. Proč? Protože jim to tak vyhovuje. A to je dobře.