my do manželových 75-ti ) to je úvěr ze stavka, jenomže manžel je v důchodu, tudíž je spoludlužník, pracujeme společně, je zaměstnaný na částečný úvazek a sám podniká.... tudíž bychom to měli splatit.... podle výpočtů, v případě maléru to prodlouží do 75-ti mých ) jen tak nějak se cítím opotřebovaně už dneska ) a ten pocit není zrovna příjemný, ale i kdybych přestala hýřit občasným povyskočením si, tohle fakt dohromady nedáme ani omylem. Jakože neušetříme, takže dluh nás donutí. Půjčku nebo úvěr jsem neměla od doby novomanželské před asi 150-ti lety.

To je to, že jsem vždycky měla prd a když mám pocit, že můžu, tak si prostě povyskočím.