jo jo Stelo, docela chapu, ze je to narocne, obzvlast, kdyz deti nemas a kolem jsou same maminy, to je pak opravdu tezke a vubec ti to nezavidim, opravdu vnimam tu moji cacorku jako dar, vlastne to byla ona, kdo me z toho na jare vytahl a kvuli ni jsem to prezila, neb ona me potrebovala a stale potrebuje, i kdyz ted uz to neni tak silne a je stale samostatnejsi, no vlastne i kvuli ni jsem na Silvestra neskocila z balkonu, neber uplne doslova, ale bylo mi hodne mizerne a nechtela jsem, aby si mamu pamatovala placatou pod balkonem, jo a taky bydlime jen ve 2 patre)jinak ja s mamou nemluvila od zari, kdy jsem nasi komunikaci utla, a vlastne i na vanoce jsem delala "mrtveho brouka" a nechtela jsem videt vubec nikoho a pokud by nebyla Eli, tak bych se byla na mile vanoce uplne vykaslala a s manzelem nekam odjela za slunickem...
a co tvuj muz? ten s tebou o tom mluvit nechce? a nektera vnimavejsi kamaradka i presto, ze ma deti?
tak preju hodne sily, neni to jednoduche, ale verim, ze urcite bude lepe)