No za Komunistů si nešlo moc vybírat, tak mi vždy někoho přidělili.
Po revoluci jsem zůstala u jednoho terapeuta, který na mne ovšem neměl čas. Omnipotentní člověk s napoleonským komplexem :-(

Tak to skončilo pokusem o sebevraždu a osvíceným PA terapeutem, který mi zprostředkoval vstup do psychoanalýzy. Od té doby žiju, jsem sama sebou, mám se ráda. Obstála jsem i v krizích.

Dřív si moc vybírat nešlo, bylo třeba centrum psychol. pomoci, tak jsi vyzkoušela klidně všechny terapeuty. Po revoluci si vybírat můžeš, ale taky můžeš narazit na spoustu šarlatánů a rádobyterapeutů.

Lepší je doporučení a pak se řídit pocitem.
Je to těžké si vybrat.