Kromě toho, že se naše děti okamžitě zapojují do hovoru s "výjimečnými" lidmi - policajtem, plavčíkem v bazénu atd. mají specifické hlášky:

V autobuse, všichni sedí, děti přes uličku. "Maminko, tak jsme se rozhodli, nechceme spopelnit, chceme do rakve"

V autobuse záchvat smíchu.

Opět autobus. Starší (v té době 4) mladšímu. Kolikrát ti mám vysvětlovat, že maminku si vzít nemůžeš, měli byste nemocný děti, ne ani mě si vzít nemůžeš. A vůbec, já tě nechci, já můžu mít manželů kolik chci.