V mé rodině se traduje historka, jak tatínek s kamarádem dorazili k podobné pokladniče (jelikož tatínek byl sice neznaboh a synem neznaboha, ale zároveň jediného místního hráče na varhany, a v dětství chodil šlapat měchy), kamarád (malý katolíček) vzal nejmenší možnou minci, zeptal se andělíčka: "můžu si vzít na bonbóny?", hodil minci, andělíček přikývl, kamarád vybral zezadu patřičný obnos a šel A pokud vím, vyrostl z něj spořádaný a věřící otec (dnes už dědeček) rodiny; jen můj táta mu jeho dětský hřích občas s chutí připomíná!