Od malička jsem bral vždycky vše do pravé ruky, nikdy mě nikdo nenutil a mě samotného to taky ani nikdy nenapadlo. Odjakživa píšu pravou. Řekli byste teda "Tak jseš teda pravák!", ale není tomu tak. V některých činnostech v ní mám více citu, než v pravé. Krom toho koktám. Příčina mé koktavosti je právě v přeučeném leváctví. Musim si dávat pozor, aby byla levá polovina těla dostatečně zaměstávána (např. jsem se naučil brát telefon do levé ruky), abych koktal méně, krom toho se cítím celkově lépe a má to i další výhody (komunikativnost, extraverze, zřetelné mluvení, větší šikovnost ve sportu, lepší ovládání mimiky, větší pocitovost, atd). Bohužel psychologové, se kterými jsem se setkal, mi většina tvrdila, že jsem pravák. Říkám "většina", takže byli i takoví, co měli názor, že jsem levák. Když ale tak vzpomínám, tak jsem se např. nemoh naučit zavazovat tkaničky pravou. Šlo mi to až levou. Možná patřím mezi těch 3-5% lidí, kteří mají tzv. nevyjasněnou lateralitu, čili u nich neni jisté, zda jsou praváci či leváci.
Předchozí