Sovi, já mám ke křesťanství vštěpovaný odpor od mala, tudíž nejvíce mě ovlivnila výchova.
Nelibí se mi na tom spousta věcí - odjakživa vykořisťování chudých, hlavně že církev má bohatství a majetku dost, nelíbí se mi zneužití symbolu vánoc, které byly původně pohanské, nelíbí se mi svědci Jehovovi, kteří nám pravidelně zvoní u dveří nebo otravují venku.
Dále se mi nelíbí, že nám bylo vyčítáno, že čekáme (po devíti letech, co jsme byli spolu, a co svatba byla na spadnutí) s přítelem dítě, aniž by jsme byli sezdáni, když jsme nechtěli pokřtít dítě, že vychováváme pohana.
Nelíbí se mi NĚKTEŘÍ věřící, kteří zneužívají své víry, chovají se špatně, jdou se vyzpovídat, vylezou ven z kostela, a už se zase nechovají, jak by měli podle desatera - kradou, lžou, jsou k ostatním hnusní, pomlouvační atd. Co jsem se bavila s některýma věřícíma, jak dodržují tento základ desatera, zjistila jsem, že mé svědomí je mnohem čistější než jejich, a to věřící nejsem.
A k té modlitbě u oběda - kdybych byla satanista, pozvala věřící na oběd, a začala bych děkovat Satanovi za krvavý biftek, tak by asi z toho taky nebyli odvázáni. Proto myslím, že je lepší se pomodlit v duchu.