Enži,
holky ti radí dobře. Mám to taky za sebou a věř mi, začalo ho srát, že jsem v pohodě a nad věcí, i když, když odešel jsem to třeba obrečela. Pokud ti řekne, že se nemá o čem bavit, tak se taky nebav, řeš jen "provozní" věci. Musíš si uvědomit, že tě s tímhle chlapem bude vždy spojovat dítě, ať chceš nebo nechceš. Já jsem svého muže hrozně milovala a vždycky ho vlastně asi i milovat budu,jen už trochu jinak, prožili jsme spolu skoro 10 krásných let, které nejdou vymazat, ale nejvíc ho mám ráda pro to, že mám malou...A myslím si, že i on už nic tak prožívat nebude jako svoji 1. svatbu, 1. těhotenství a 1. porod. Prostě to všechno bylo poprvé, hodně emotivní a nové...Drž se, vím, že je to opravdu hodně hodně těžké, ale chce to čas...Musíš si v sobě vytvořit takové pomyslné pouzdro a tam to všechno schovat a začít žít, nejsi sama, máš dítě a to tě potřebuje a neboj se, sama nezůstaneš, ono zase bude líp...MUSÍ!!!!