Podívej, Tabitho, když napíšeš slušný příspěvek jako je tento, mohu na něj slušně odpovědět. Až zase budeš psát urážky, agresivní věty, příběhy zavánějící tím, že sis je vymyslela a nasadíš blahosklonnost, tak končím.....

Vím jak se církev postavila k čarodějnickým procesům a i k holokaustu. Přesto tento postoj neodpovídá na mou otázku - Jak mohl dobrotivý Bůh něco takového dopustit? Jakou svobodnou vůli měly oběti těchto procesů? Lidé jiné víry nejsou lidmi, kteří si dobrotu zaslouží?
Nevím, jak je postaráno o zemřelé malé děti, oběti vražd a podobně. Zati vidím, jak nevýslovně trpí pozůstalí - jak si oni mohli zvolit? A je jejich utrpení dobrovolné? Pokud Bůh nechává trpět nevinné, kteří za nic nemohou, ani se nemohou rozhodnout, ani svůj osud ovlivnit, omlouvám se, ale jeho dobrotu nevidím. Dobrovolné utrpení - prosím, je-li nedobrovolné a skončí např.sebevraždou, pro mě je to přímý rozpor s dobrotou "toho, kdo to způsobil".
Jaké věčné dobro myslíš že mají matky v Africe, jejichž děti umírají hlady nebo jsou zabity ve válce, nebo se stanou oběťmi genocidy. Kdybych byla na jejich místě, musím přiznat, že Bohu o takovou lásku skutečně nestojím.
Nechci působit nijak rouhačsky, ale to co jsem napsala mi prostě nikdo nevysvětlil a promiň, Tabitho, ani tvoje "vysvětlení" mě fak neuspokojilo, protože mi to připadá opět jen jako jakési omílání frází, které jsem již MNOHOKRÁT slyšela.
Zjevně největší rozpor pro mě je ta fiktivní svobodná volba a nekonečná dobrota. Asi tu debatu radši ukončíme, aby se nám to zase nezvrhlo tak, kam ani jedna z nás nechceme.