Takové to "uhranutí očima" se mi přihodilo jednou. Tak úžasně modré oči jsem v životě neviděla. A opravdu jsem si připadala že kdyby mi řekl "skoč" tak skočím naštěstí byl hodnej, naneštěstí zadanej. Ale i tak jsme spolu bydleli (protože hledal někoho do podnájmu). A to setkání proběhlo právě díky tomu inzerátu s podnájmem, domluvili jsme se po telefonu, a pak na tom místě když jsem tam přišla a čeklala, tak mi položil ruku na rameno, otočila jsem se .... a bylo to TAM Zůstalo u platonického obdivu, nejspíš to tak mělo být. Už se mi o něm nezdá, i když občas si vzpomenu.