takhle malé děti onemocní cukrovkou I. typu a u té je léčba jenom inzulínem. U tohodle typu je to bohužel doživotní :-(.

Největší problém pro ty prťata je to, že by měli jíst v určitých časech a určité jednotky. Což takhle malému prckovi těžko vysvětlíš..... takže my jsme se ze stavu totální žravosti v nemocnici, dostali doma do stavu absolutního odmítání jídla, což je průser, protože oni prostě jíst musí. Ustáli jsme to bez opětovné návštěvy nemocnice a kapaček... A Kubík prostě jí v trochu volnějším režimu než starší Honzík. Jinak s jídlem je to tak, že se prostě musí dávat určité povolené jednotky, ale když se do toho dostaneš, tak zjistíš, že to není tak strašné jak to zní.
Bohužel jsme se vrátili k pití sunaru, protože Kuba prostě druhou večeři neakceptuje. A to jsem měla takovou radost, že si v nemocnici na mléko ani nevzdychnul....

Myslím, že ale vy budete v pohodě. Jak psal Kili, kdyby měli podezření na tuhle nemoc, tak vás z nemocnice jen tak nepustí. Naopak, pobyt při záchytu téhle nemoci je 10 dní na jipce :-(.

Hodně štěstí a hlavně zdraví!