Děkuju vám všem moc za názory a rady.

Hodně jsem o všem přemýšlela a problém je možná i ten, že po 13 letech už prostě nemůže fungovat takové vzrušení a chemie jako na začátku vztahu. Já sama jsem si někdy říkala, že mě mrzí, že už takové to prvotní vzrušení nezažiju (předpokládala jsem, že s mým současným to už je na celý život). Ale i když se mi třeba někdy někdo líbil, vždycky jsem došla k závěru, že mi nestojí za to ohrozit jinak skvělý vztah (i když přiznávám, že v sexu to asi opravdu nebylo ono už delší dobu). Můj partner se k tomu bohužel postavil jinak.

Další pravdou je, že tenhle typ nevěry je opravdu nejhorší. Kdyby se spustil jednou, tak by mě to určitě takhle nesebralo. Když si představím, že mi cíleně lhal, domlouvali místa, kde se sejdou apod., tak je mi opravdu zle. Pro mě je teď prostě naprosto nepřijatelné, abych s ním měla sex, nebo se mu převáděla v prádle. Pořád bych měla pocit, že myslí na ni a dělá to jen z povinnosti. A já bych si připadala jako idiot. Na to prostě nejsem připravená. Ale jak psala Irča, vztah se dá ukončit i později. Rozhodla jsem se, že ho nechám tady - proč by se měl odstěhovat a užívat si svobody, zatímco já se tady budu trápit a starat se o malého? Dnes měl volno, takže jsem mu nechala malého a odjela na celý den pryč. Opravdu na celý den, aniž bych mu tady nechala vše nachystané (malý měl samozřejmě oběd připravený, ale co bude jíst on mě opravdu nezajímalo).

A další chyby, které jsem dělala. On chodil 2x týdně do posilovny (rovnou z práce, takže se vracel až večer). Tak jsem si říkala, že bych i chodila taky, ale pak jsem dala přednost tomu, abychom byli všichni spolu - protože pokud půjde 2x on a 2x já, tak kdy budeme spolu? A takových věcí bylo asi více. Proč já bych si kupovala oblečení, když můžu koupit něco malému? On koupil za své peníze něco sobě. Tohle opravdu skončilo. Začnu myslet více na sebe a změní se tady podmínky. On to buď ustojí a nebo ne a pak si může sbalit kufry.

Pokud se mi postupem času podaří se s jeho nevěrou nějak srovnat, pak dáme dohromady náš sexuální život. Pak možná nastoupí to prádlo. I když - milenka má vždycky tu výhodu, že se na schůzku připraví, je krásně oblečená, nalíčená,... Já prostě nemám jako běžný domácí oděv kostým a ne vždy vypadám super. V tomhle jí prostě konkurovat nemůžu. Ale to ať si srovná on, jaké jsou jeho priority. Teď doufám, že se to urovná, protože ho mám opravdu ráda, ale nevím. Uvidím, jak se budu cítit za měsíc, možná dva. Pokud to nikam nepovede a nebudu se schopná přes to všechno přenést, skončíme to. Já budu mít šanci na nový vztah a pokusím s nedělat stejné chyby. Myslím, že tím, že to takto zkusíme, nemůžu nic ztratit.