Máme to podobně. I když ne tak extrémně.

Tatí je přes týden mimo domov. A malej je v poho.
Pak přijede taťka domů a začne čóro...přebalovat se nebude, jí jedině s tatínkem, mamí "di pyč" je na denním pořádku.
Pak přijde večer a malej je zase jenom "můj". Tatí jde stranou.

Asi to není okay, ale předpokládám, že to zase přejde. Je to období a nemá cenu to hrotit. I když asi vím, jak ti je. Z počátku mě to trošku zraňovalo, dá-li se to tak nazvat, když mě malej začal odmítat. Přešlo to samo, však je krásný, když malej tatínka miluje a dává mu tím najevo, jak moc mu ten týden chybí.

Jinak děláme vše, pokud je tatí doma, dohromady.
Jen někdy to na malého přijde a je to trošku mazec.