Mám dceru s DMO, v květnu jí bude šest, motoricky - nechodí, s oporou se dokáže postavit, k přemístění užívá vozíček, grafomotoricky odpovídá možná 3-letému dítěti, psychicky - problém udržet dlouho pozornost, soustředit se delší čas, ale jinak celkem šikovná - přečte jednoduchá i složitější slova (po písmenech), počítá cca do desíti, ale jen "vyjmenováním", čte dvouciferná čísla, barvy a tvary samozřejmě, hodně a rychle si zapamatuje (stačí jí "třikrát" přečíst básničku a má to v hlavě), má širokou slovní zásobu, je to držtička výřečná, ukecaná, ale taky hlava dubová, když se zasekne, tak s ní nic nehne. Momentálně bohužel opět řešíme inkontinenci. Ne, že by neměla kontrolu, ale odmítá si říct. Už to bylo v pohodě, ale zase se to zhoršilo. Moc nevíme, kde je zakopaný pes, jen doufám, že na to přijdem a že se to zase zlepší.

Máme po zápisu, šla jsem tam s tím, že budeme mít odklad. Učitelky tam na mě hleděly a ptaly se proč, prý to, co by měla pro první třídu umět, zvládá. Bylo mi to (už před rokem) řečeno v SPC, že "do první třídy v šesti letech by ji s touhle dg. poslal jen sebevrah". V SPC ji tehdy vyšetřovali naposled, od té doby nic, jen před Vánoci ji spec.ped. z SPC viděla při nacvičování besídky ve školce a říkala, že je to úplně jiné dítě. Jenže školní zralost jí chtějí dělat letos až v květnu-červnu, což je ale pro nás pozdě. Škola od nás chce rozhodnutí o odkladu do května. Učitelky (jednak od zápisu - známé i cizí, stejně jako uč. ze školky) mi říkají, ať ji do školy dám, že ve školce bude zbytečně krnět. Když jsem po SPC chtěla školní zralost dřív, tak mi bylo řečeno, ať o tom vůbec neuvažuju, protože "ona určitě bude mít odklad".

Má to ještě jeden háček. Původně jsme měli v plánu ji na příští rok dát do jiné školky. Změnila jsem totiž zaměstnání, školka je mimo místo bydliště na opačnou stranu než práce, navíc mi tam z kapacitních důvodů nevezmou syna (3), a tak časově i najetými km je to pro nás velmi náročné. Ve školce má dcera asistentku, která souhlasí s tím, aby s ní pokračovala dál i ve škole (kde s tím počítají a nebyl by problém, systém zajištění asistence by byl naprosto stejný jako nyní ve školce). Ale... pokud dám dceru na rok do druhé školky, která je speciální, všechny učitelky jsou vystudované VŠ spec. pedagožky a nemám jistotu, že mi asistenku k dceři vezmou, pak můžu na nynější asistentku rovnou zapomenout. Ale nechci o ni přijít, dcera je na ni zvyklá.

Proto bych ráda nechala školní zralost dcery vyšetřit někým jiným, nezávislým a snad i nestranným. Proto se ptám, jestli někdo neznáte dětského psychologa, který by byl schopen vyšetřovat školní zralost, a příp. měl zkušenost s tělesně postiženými dětmi a snad by byl schopný nám dát termín do konce dubna.

Omlouvám se za román. Jak to tak čtu, tak mi připadá, že se maminky zdravých dětí snaží spíš za každou cenu o odklad. Tak nevím, příliš se o problematiku školství nezajímám, tak nevím, možná z neznalosti věci mi přijde lepší to dítě do školy dát, i když není geniální. A oproti zdravým dětem bude v dost věcech kvůli handicapu vždycky pozadu. Byla bych ráda, kdyby mi někdo další poradil, jak se rozhodnout. Zatím to vidím tak 50/50. Díky.