Souhlasím.
Před dětmi jsme byli dvě samostatné jednotky, nezávisle na svatbě, oba jsme mohli stejně vydělávat, stejně se věnovat svým zálibám, ale s dětmi už jsme rodina je potřeba to tak brát. Máme OBA povinnost (morální i právní) se o děti starat, tak by to mělo být fifty fifty, ať je zřízení jakékoliv (bez svatby i s ní), ale bohužel to tak není, už jenom po té právní stránce. Nejde o to, jak nahlížejí lidé, ale co třeba úřady? Měla jste s přítelem smlouvu, že u něj můžete bydlet? Platila mu nájem? Ne? Pak nemáte odvolání, když vás vyhodí i když jste spolu platili hypotéku.. Vybílil vám přítel byt? Máte doklad, že bylo vše vaše? Ne? To máte ale smůlu, tam prostě platí, kdo dřív přijde ten dřív mele.. A tohle se mi nelíbí. Už jsem nějaké podobné případy v okolí měla a těm přítelkyním nezávidím, protože po právní stránce nemají před svým přítelem žádnou ochranu, pokud se je rozhodne "oškubat". A s tím nikdo nepočítá, když si zařizuje s milým bydlení i když je vše napůl. Naopak to samozřejmně funguje také, ale když jsou děti, tak jsou na tom více biti ti, co pečují doma o dítě a nejsou soběstační - tj. převážně ženy.