Děkuji paní Šimková za Vaši rychlou odpověď. Z Prahy nejsem, tak snad jen v krátkosti odpovědi na Vaše podněty:
1.Prolaktin mám v pořádku
2.Že je to problém psychický mě podsunula gynekoložka, když bylo vše fyzicky O.K. a delší dobu se nedařilo, ptala se mě vždycky na vyšetření, jestli jsem nervóznější typ - no nevím, zda by v mé situaci i nějaký necita nebyl nervózní....Problémy jsem řešila už i u dvouch psychologů, no, nevím, zda mě to nějak posunulo vpřed...O psychické stránce blokace se přesvědčuji i ze svého okolí - jedna paní potratila v 7 měsíci a 10 let nemohla pak přijít do jiného stavu, teď má 2 děti umělé a jedno přirozenou cestou, další kamarádka potratila v 2.měsíci těhotenství před 12 lety a již 6 let se pokoušejí o potomka- všechna dostupná moderní vyšetření obou partenrů v pořádku, žádná odchylka, ale i přesto již 3 umělá oplodnění odmestruovala 20.den cyklu ?!?!?!Psychický problém pro mě znamená, že není snadné ho tak rychle překonat a že lékaři klasičtí mě nemají co nabídnout, protože prozatím jsem rozhodnutá se IFV nepodrobit. Domnívám se, že když je problém fyzického rázu - dá se odstranit operací, léky, hormony a žena snáze otěhotní než když je fyzicky vše O.K. a je tam ta psychika. Na své případné těhotenství se těším, samozřejmě že tam je obava, ale myslím, že je to přirozené, že takový zážitek nelze jednoduše z hlavy vymazat, ale jsem obohacena o novou zkušenost (i když negativní), která mě svým způsobem posunula někam jinam, chápu některé věci v širších souvislostech,vím věci, co jsem nevěděla před tím, když jsem byla těhotná předtím atd.Asi bych se uměla lépe postavit případným problémům. Říká se přeci, co člověka nezabije, že ho posílí, ne ?
3. Myslím, že nyní mám vyřešeno řadu věcí, které jsem neměla vyřešeny před svým prvním těhotenstvím. Předtím jsem měla neurovnaný vztah s rodiči, který se teď velmi stabilizoval a upravil k oboustranné spokojenosti. Neměla jsem uspořádaný profesionální život- ten se mi uspořádal v poslední době. Takže mě nic nenapadá. Samozřejmě nevím, co ještě si mám v životě projít (ale to neví nikdo) a třeba je to významnější než mé těhotenství, nevím....Vy to víte ?
4. Odpočinek - určitě- nemyslím každý den na to "být těhotná" a nic jiného není možné (tím už jsem si prošla ze začátku). Věnuju se angličtině, břišním tancům (těm nejenom kvůli těhotenství), poměrně hodně cestujeme a užíváme života. Práce taky zabírá podstatnou část dne. Odpočinek od léčby ? Žádné klasické léky neberu, nikde se neléčím, braní homeopatik je záležitost velmi specifická a nevím, zda ji nazvat léčbou v klasickém slova smyslu.
5. Adopce - prozatím jsme se o to více nezajímali, myslím, že je na to dost času. Necítím se prozatím na to.
Tak to je asi vše. Děkuji za Váš čas a mějte se moc hezky. Petra.