No já teda v podobné situaci nejsem , ale Rozzárku chápu. Mě by teda vadilo, že můj syn by byl celé dny u babičky..když je mu 2,5 roku tak je jasné, že vyhledává babičku,která si s ním hraje a asi mu hodně dovolí....tomu matka prostě nemůže konkurovat, když má na starosti domácnost se dvěma malými dětmi. Navíc to roční také není už hloupé a ví že bráška někam chodí a chce taky ...pak je jasné že brečí a je nespokojené.
I když zrovna na dítě nemám čas (vařím, žehlím, atd..) tak jsem ráda že je mám kolem sebe, vidím na ně jak si hraje, popř. pochovám....podám hračku...vadilo by mi kdybych ho celý den neviděla, protože by byl u babičky.
U babičky prostě najde ten nejsnadnější a nejednoduší zdroj zábavy a hraní.....
Podle mě kdyby se tomu nechal volný průběh, tak za chvilku by byl u babičky pečený vařený a domů by se chodil jen najíst a vyspat...ale on musí vědět, že má mámu, že si musí občas hrát sám, že má brášku a že s ním musí vycházet (nemusí si zrovna spolu vyloženě hrát)....když bude pořád u babičky tak se to nenaučí.
Já bych teda zavedla pravidla...prostě bych zavřela (zamkla) dveře s tím že babička spí nebo je pryč a může se k ní např. od 14 do 15 nebo obden na návštěvu. A babičce bych to vysvětlila....popřípadě bych k ní dala na celý den oba.....aby viděla, že když k ní děti utíkají , tak to není proto že se jim nevěnuješ, ale že prostě zajištuješ servis dětí. Pak snad bude spolupracovat a pochopí to .